PRAGA 1938

O výstavě

Mezinárodní výstava poštovních známek PRAGA 1938 se konala od 26. června do 4. července v  roce 20. výročí nezávislosti Československa, pod záštitou prezidenta republiky dr. E. Beneše a  pod patronátem Mezinárodní filatelistické federace (FIP).

V čestném předsednictvu byli předsedové poslanecké sněmovny a  senátu, ministři pošt a  telegrafů a  zahraničních věcí, primátor hlavního města Prahy, jedenáct dalších československých představitelů a  diplomatičtí zástupci čtyř desítek zemí. Mezinárodní jury měla 35 členů. Mezi nimi najdeme i  tak slavná jména, jako L. Dubus, Anton Kumpf-Mikuli, A. Laszkiewicz, Hermann E. Sieger nebo prof. M. Wagner, která jsou stále pojmem. Na vlastním posuzování exponátů se však podílelo jen 25 přítomných jurymanů (ostatní se nedostavili).

Výstava se konala na několika místech v  Praze. Hlavní výstavní budovou byl Národní dům na Vinohradech. Tam byla kromě exponátů i  filatelistická burza, pošta, informační kanceláře a  před budovou stála autopošta. V  kinu Minuta byly promítány propagační filatelistické filmy. Menší část výstavy a  kongresy se konaly v  Hasičském domě (na rohu Blanické a  Římské ulice). V  tehdejším Domě zemědělské osvěty byla umístěna 2. mezinárodní výstava filatelistické literatury. Tam byl také tištěn a prodáván výstavní aršík.

Výstava byla oficiálně zahájena v  Divadle na Vinohradech. Ve Sladkovského sále Obecního domu probíhal mezinárodní sjezd a  burza obchodníků poštovními známkami a  konal se tam i  banket na počest FIP a  oficiálních hostů výstavy.

O exponátech

Celkem bylo vystaveno 513 exponátů, které byly rozděleny do 19 tříd. V oficiální expozici poštovních správ bylo zastoupeno 23 států. Mimo soutěž bylo vystaveno v  Čestném salónu 13 exponátů, a  musela to být opravdu pochoutka pro všechny návštěvníky. Stačí vyjmenovat některé názvy exponátů: Lodní dopisy z  různých částí světa od 18. století, Balónová pošta z  období francouzsko-německé války 1870-71, Mauritius (1847-59), Námořnické a  vojenské dopisy (z předznámkového období z  britských kolonií) nebo klasické emise Velké Británie, Nového Zélandu, Číny, Argentiny, Súdánu. Dále legenda světové filatelie Théodore Champion z  Paříže vystavoval „Vzácnosti celého světa“ a jejich soupis v  katalogu zabírá plných šest stránek.

Kromě obvyklých výstavních tříd, bylo možno prohlédnout i exponáty v aerofilatelistické, kde bylo vystaveno téměř třicet exponátů. Pod neobvykle znějícím označením Speciální známky byly vystaveny sbírky patřící podle našich hledisek především mezi motivové a  tematické (např. Červený kříž, smuteční známky, sporty, sloni, dějiny umění, filatelistické výstavy), ale i  exponáty známek místních a  soukromých pošt.

Svou třídu měly čtyři exponáty celin a  předchůdce dnešních exponátů poštovní historie najdeme ve třídě nazvané „Předfilatelistické dopisy a  sbírky razítek“. Ve třídě mladých filatelistů bylo vystaveno 16 exponátů. Bohatá byla i  třída filatelistické literatury.

Nejvyšší ocenění – cenu výstavy věnovanou prezidentem republiky – získal W. S. Alfieri z  Alexandrie za exponát řeckých známek z  let 1861-86. Celkem bylo uděleno 45 čestných cen, 12 velkých a  30 malých zlatých medailí, 53 velkých a  88 malých stříbrných. Československé exponáty dostaly 4 malé zlaté a  19 velkých stříbrných medailí.

Zhodnocení výstavy

Filatelistický tisk nešetřil na jedné straně slovy uznání, na druhé i kritikou. Chvála platila organizátorům i předním zahraničním filatelistům a tehdejšímu Ministerstvu pošt a telegrafů, které výstavu financovalo. Kritizován byl zejména pro nevhodný termín (v Praze se konal X. všesokolský slet) i místo. Proti jiným mezinárodním filatelistickým výstavám té doby bylo v  Praze poměrně málo zahraničních exponátů, jen něco víc než 60%.

 

Filatelistický materiál vydaný k výstavě

Střípky z výstavy