PRAGA 1978

O výstavě

Výstava PRAGA 1978 se konala ve dnech 8. – 17. září 1978. Heslo bylo proti předchozí výstavě rozšířené „Poštovní známka a  filatelie – svět poznání a  míru“. Každý den výstavy měl svůj vlastní název a  charakter. Vedle již tradičních míst – Výstaviště (Průmyslový palác a  Bruselský pavilón) a  výstavní palác U  Hybernů – byla speciální část výstavy Umění a  známka v  Jízdárně Pražského hradu. Tam mohli návštěvnici až do října konfrontovat originály uměleckých děl s  jejich transkripcí na poštovních známkách. U Hybernů našly opět „střechu nad hlavou“ exponáty poštovních správ. Bruselský pavilón hostil vedle přepážek pošty a  prodejny POFIS i  besedy s  tvůrci známek, autogramiády a  byly tam i  promítány filmy.

O exponátech

Proti necelé tisícovce exponátů na předchozí výstavě PRAGA 1968 bylo na výstavě PRAGA 1978 vystaveno 1405 exponátů (včetně 250 exponátů literatury). Rekordní rozsah byl ovšem záměrem pořadatelů od samého počátku. Připočítáme-li 143 oficiálních exponátů poštovních správ, pak celkový počet přesáhl půl druhého tisíce.

Nejvyšší ocenění pro soutěžní exponát – Velkou čestnou cenu FIP věnovanou prezidentem republiky – získal exponát havajských známek japonského filatelisty R. Ishikawy obsahující četné unikáty. Velkou mezinárodní cenu obdržel G. Barcella z  Itálie za studijní exponát známek staroitalského státu Romagna. Velkou národní cenu dostal za exponát československých známek Max Mahr ze SRN. Velké zlaté medaile dostalo celkem 40 vystavovatelů, což byl do té doby nejvyšší počet v  historii mezinárodních a  světových výstav.

Z československých vystavovatelů byl nejúspěšnější V.Kovář (studijní exponát československých známek, zejména přetisku Pošta československá 1919), který získal vekou zlatou medaili a  věcnou cenu. Dalších 11 našich sběratelů dostalo zlatou medaili. Náročným výběrem kvalifikace prošlo 137 exponátů československých filatelistů zařazených do soutěžních tříd. Bronzovou medaili však nedostal ani jeden čs.exponát; i  to svědčí o  náročnosti výběru.

Vedle toho bylo vystaveno pět desítek československých exponátů mimo soutěž. Neobvyklý a  právem budící pozornost byl nesoutěžní kolektivní exponát obsahující filatelistické materiály z  území Československa a  československé poštovní známky. Jeho rozsah byl úctyhodných 170 výstavních ploch. Podílelo se na něm ukázkami ze svých sbírek 18 filatelistů. V  exponátu byly vzácnosti, které se nikdy jinde pohromadě vidět nedají.

Někteří zahraniční filatelisté obeslali výstavu více exponáty. Rekordní byla v  tomto smyslu účast dvou filatelistů: Jean Poulie vystavil v  různých výstavních třídách 14 exponátů o  celkovém rozsahu 230 ploch a  E. Martin de Bustamente měl stejný počet exponátů na 85 plochách.

Vzhledem k  množství posuzovaných exponátů byla i  jury rekordně početná. Mezi 75 členy mezinárodni jury ze 29 zemí bylo 5 čestných členů a  10 pozorovatelů. Na ohodnocení exponátů měla vyhrazeno šest dní. V  čele jury opět stál předseda prezídia výstavy ing. Ladislav Dvořáček.

Poprvé byly zvláštní jury hodnoceny i  exponáty poštovních správ. Velkou oficiální cenu věnovanou předsedou vlády ČSSR dostalo federální ministerstvo spojů ČSSR. Ceny získaly pošty Bulharska, Francie, Japonska, NDR, Finska, Rakouska, Řecka a  Švédska.

Mnohé návštěvníky z  řad nefilatelistů ovšem lákala hlavně možnost vidět na vlastní oči legendami opředený světový unikát – jednocentovou známku Britské Guayany. Její reprodukci si odnesli domů všichni návštěvníci; byla natištěna na výstavní vstupence.

Nechyběly samozřejmě legendární „mauritie“. V  Čestném dvoře bylo možno obdivovat i  československé známky v  exponátech Zdeňka Kvasničky nebo Jamese Matejky. Nechyběli ani „korunovaní vystavovatelé“, byla vystavena ukázka ze sbírky britské královny a  monackého knížete.

Zhodnocení výstavy

Součástí výstavy byly opět četné doprovodné akce. Pošta byla dopravována vrtulníky a  balóny. Na odborných seminářích k  jednotlivým výstavním dnům přednášeli i  mnozí zahraniční filatelisté.

Filatelisté i  laici se jistě zastavili u  neobvyklého exponátu kosmické pošty. Jeden dopis poslal první československý kosmonaut Vladimír Remek přímo výstavě PRAGA 1978. Se svým sovětským partnerem Gubarevem patřil také k  „nejprominentnějším“ návštěvníkům výstavy.

Před zahájením výstavy proběhl 47. kongres FIP, který potvrdil ve funkci nového předsedu Jacquesa Stibbeho z  Belgie.

Vysoký byl opět i  počet návštěvníků – 335 800 osob, z  toho asi 50 000 přijelo ze zahraničí.

 

Filatelistický materiál vydaný k výstavě

Střípky z výstavy