O výstavě
Další světová výstava poštovních známek se v Praze konala s odstupem pouhých šesti let – od 22. června do 7. července 1968. Byla součástí oslav 50. výročí samostatnosti Československa a zároveň 50. výročí vydání prvních československých poštovních známek. Heslem výstavy bylo „Filatelie – svět poznání a míru“. Výstava se konala pod záštitou prezidenta republiky Ludvíka Svobody, který ji také zahájil, a také pod patronátem FIP.
Vyhrazené místo měla v rámci výstavy galerie našich tvůrců poštovních známek. Hlavní část soutěžních exponátů byla vystavena na Výstavišti v Průmyslovém paláci, další exponáty byly ve Sportovní hale a na volných prostranstvích bylo postaveno několik montovaných pavilónů. Oficiální expozice poštovních správ byly vystaveny v paláci U Hybernů. Ve střední části Průmyslového paláce byly vystaveny špičkové exponáty Čestné třídy a Čestného dvora. Obdobně ve Sportovní hale byl uveden exponát „Pošta včera a dnes“.
O exponátech
PRAGA 1968 byla největší filatelistickou výstavou v dosavadní historii. V oficiální třídě byly exponáty 150 poštovních správ. Výstava měla téměř 10 000 výstavních ploch, zhlédnout vše aspoň zběžně bylo tedy časově náročné.
Jury udělila 962 medailí a diplomů v soutěžních třídách, z toho 66 zlatých medailí. Dalších 209 exponátů bylo vystaveno mimo soutěž. Mezinárodní Velkou cenu věnovanou předsedou Národního shromáždění získal Horst Knapp ze SRN za studijní exponát klasických známek Saska. Velkou národní cenu věnovanou předsedou vlády ČSSR získal exponát Z. Kvasničky. Velkou čestnou cenu věnovanou prezidentem republiky získal Pietro Provera z Itálie za známky starého Rakouska a Lombardska-Benátska.
V Čestném dvoře bylo možno obdivovat nejen vzácné, zejména klasické známky, ale i ojedinělé celistvosti – včetně třeba dopisů ze 14. a 15. století, lodních nebo prvních balónových pošt.
Výstavní jury měla 55 členů z 23 zemí světa (včetně pozorovatelů), z toho 14 bylo domácích. To bylo nejvíce v dosavadní historii výstav poštovních známek. Mnozí členové jury měli za sebou již řadu mezinárodních a světových výstav. Během pěti dnů museli spravedlivě rozhodnout o udělení výstavních medailí. V čele prezídia výstavy i mezinárodní jury stál předseda SČSF Ing. Ladislav Dvořáček. Smutnou událostí bylo úmrtí jednoho ze členů jury Jana Mrňáka právě v den zahájení výstavy.
Zhodnocení výstavy
Pozornosti filatelistů i nefilatelistických návštěvníků se těšily hlavně populární atraktivní známky. Ukázku z britské královské sbírky se sice zajistit nepodařilo, nechyběla však sbírka legendárních mauritiů a také nejslavnější československé rarity, jako obrácený přetisk Pošta Československá 1919 na čtyřkorunové známce na žilkovaném papíře nebo doplatní provizórium 50/50. Tyto dvě známky byly reprodukovány i na výstavní vstupence a tak si je, aspoň v této podobě, odnesl na památku každý návštěvník. Že na zhlédnutí skutečných rarit stály dlouhé fronty, není snad třeba připomínat.
Vedle obvyklých poštovních přepážek a vedle zvláštní dopravy pošty balóny (na Letenské pláni je startovaly dvě živé legendy – generál Umberto Nobile a František Běhounek) nebo dostavníky byla na výstavě i historická italská pošta. I ta měla samozřejmě svá příležitostná razítka.
Mezi dalšími zajímavostmi pro sběratele patřila krabice obsahující rovný jeden milión našich nejběžnějších známek.
V bohatém doprovodném programu výstavy se našlo místo a čas i na odborné semináře, porady, aktiv vedoucích kroužků mladých filatelistů, zasedání AIEP. Na závěr se konal opět kongres FIP.
Rekordní byl i počet návštěvníků – během 16 dnů přišlo 345 000 osob, z toho asi 60 000 bylo ze zahraničí.
